Kromě ověření právního stavu pozemku, které se od postupu v případě koupě bytu neliší (tedy prověření vlastnictví, váznoucího zástavního práva, věcných břemen apod.), je třeba u pozemku zjistit celou řadu dalších informací:
1. Budu moct na pozemku stavět?
Zásadní otázka, která stojí na počátku všeho: lze na vyhlédnutém pozemku vůbec stavět – zatím jen teoreticky - a za jakých podmínek? To nezjistíme náhledem do katastru nemovitostí, ale z územního plánu. Většina pozemků, na kterých dosud žádná stavba nestála, je totiž evidována jako orná půda. Naopak v případě, že na pozemku kdysi stavba stála (a třeba je k pozemku ještě i evidenční číslo), neznamená to, že stavební povolení nebude problém. V územním plánu je i vymezeno, co lze na pozemku stavět, lze z něj vyčíst i ochranná pásma, zda se pozemek nachází v záplavové oblasti, zda jím procházejí migrační koridory zvěře a další užitečné informace.
2. Přístupová cesta
Pozemek je krásný, ale jestli se nachází uprostřed pastvin souseda a dostanete se na něj jenom vrtulníkem ostřelovaným nevrlými domorodci, tak raději ruce pryč. Aneb zjistěte, zda je k pozemku zajištěna přístupová cesta, a pokud ne, jak velkou investici by představovalo její zřízení. A to ideálně před jeho koupí. Lehkovážnost ohledně zajištění přístupu k pozemku či dokonce záměrnou koupi pozemku za nižší cenu z důvodu absence přístupové cesty by soud mohl posoudit jako hrubou nedbalost a přístupovou cestu nezřídil, kdyby došlo později na lámání chleba před soudem. Naopak v případě neúspěšného jednání o zřízení přístupové cesty s vlastníky okolních pozemků není vše ztraceno a jistá šance na úspěch u soudu později je, zvlášť pokud je problémem jen cena za zřízení tzv. práva cesty.
3. Vhodnost pozemku k výstavbě
Neméně důležitá je i otázka, zda vlastnosti půdního podloží a hornin pod povrchem a stav spodních vod na pozemku vůbec umožní realizovat zamýšlenou stavbu. V případě nestabilního podloží, vysoké hladiny spodní vody nebo svažitého terénu je třeba počítat se zvýšenými technickými nároky na konstrukci stavby, a tedy i s vyšší cenou stavby. Geologický, hydrogeologický a radonový průzkum již ve fázi příprav koupě pozemku tak může ušetřit nemalé starosti.
4. Budete v síti?
Další zásadní otázkou je zasíťování pozemku, tedy zda je pozemek opatřen kanalizačním a vodovodním přívodem, elektřinou a popř. plynem. Pokud ne, samozřejmě se tato skutečnost odráží na nižší kupní ceně nemovitosti, nicméně je třeba na stavebním úřadě ověřit, zda zasíťování bude možné. Po ověření na stavebním úřadě je nutná i konzultace se správci sítí, zda Vás vůbec budou moci připojit (nedostatečnost v síti elektřiny či vody bývá častým kamenem úrazu).
5. Postavíte, ale ne podle Vašich představ
Informaci o možnosti stavby je následně dobré zjistit na místně příslušném stavebním úřadě – to se jmenuje žádost o územně plánovací informaci. Pro účely žádosti přiložte plány budoucí stavby, jelikož úřad se tak bude moci k zamýšlené stavbě vyjádřit konkrétně. Obce mívají totiž nejrůznější omezení ohledně požadavků na parametry stavby, nejčastěji ohledně sklonu střechy, výšky, velikosti oken, umístění vstupu a další. V této fázi lze hrubý projekt stavby stále ještě s minimálními náklady předělat. Jestli však sníte o domě ve tvaru chobotnice a úřad Vám na zvoleném kousku hroudy povolí max. roubenku se sedlovou střechou, možná je to důvod k zamyšlení, než se upíšete na dalších 25 let bance.
6. Soused – nejlepší přítel člověka
V neposlední řadě je rozumné vzít v potaz bezprostřední okolí a zjistit dostatek informací o potenciálních sousedech. Pokud sníte o klidné home-office doprovázené jen zpěvem zahradního ptactva, dokáže Vás ze snění rychle vytrhnout pila, kterou provozuje jeden ze sousedů, nebo opravna traktorů. Ostatně o tom, jak zapeklité mohou být sousedské spory, se dočtete v některém z našich dalších článků.