Na tuto otázku logicky neexistuje univerzální odpověď, protože náklady soudního řízení se odvíjí od mnoha faktorů. Obecně jsou pravidla pro určení výše nákladů definována v zákoně o soudních poplatcích (zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).
Obecně platí, že účastník řízení, který spor vyhraje, má nárok na náhradu svých nákladů na právní zastoupení a souvisejících výdajů. Většinou je také nutné zaplatit poplatek za samotné zahájení řízení. V případě, že není uhrazen vyměřený soudní poplatek, je řízení soudem automaticky zastaveno.
Náklady řízení – co to vlastně je?
O poplatcích si řekneme více níže, není to ale jediná výdajová položka, se kterou je třeba v souvislosti s řízením před soudem počítat. V některých případech tak může být účastníkovi vzhledem k průběhu řízení uložena povinnost složit zálohu na provedení důkazu, a to většinou ve formě znalečného, tlumočného, svědečného nebo provedení důkazu v cizině. Konkrétní výši pak stanoví soud. Další nezanedbatelnou položkou zpravidla bývají náklady na právní zastoupení.
Osvobození od soudních poplatků
Na úvod je dobré začít vymezením konkrétních řízení, která jsou od soudního poplatku osvobozena automaticky, tedy i bez podání žádosti a posuzování účastníkových poměrů. Jedná se zejména o řízení ve veřejném zájmu, jako je řízení týkající se dětí, poručníků a opatrovníků nebo například svéprávnosti. Od soudního poplatku bude osvobozeno i dědické řízení.
V ostatních případech se soudní poplatek platí, je zde ale možnost osvobození od poplatků, které může být buď částečné, nebo úplné, a kterého je možné dosáhnout za splnění několika podmínek. Primárně jsou však posuzovány poměry účastníka řízení, tedy faktory ovlivňující jeho finanční situaci, kdy by bez osvobození od soudních poplatků neměl možnost využít svého práva na spravedlivý proces. Dále je kromě poměrů účastníka řízení nutno posoudit i konkrétní okolnosti daného řízení před soudem, tedy zejména že se jedná o věc uplatněnou u soudu po právu, nikoliv například o evidentní zneužívání práva. Jedná se tedy o situaci, kdy může dojít k osvobození od soudních poplatků na žádost.
Výše soudního poplatku
Samotná výše soudního poplatku je pak proměnlivá v závislosti na konkrétním případu a je určena v Sazebníku poplatků, který je přílohou již zmiňovaného zákona o soudních poplatcích. Sazebník podrobně určuje výši poplatku za řízení v konkrétních věcech.
V případě soudních řízení, jejichž předmětem je peněžité plnění, je výše poplatku závislá na výši peněžitého plnění, a to následovně:
- Plnění do částky 20 000 Kč -> poplatek: 1 000 Kč
- Plnění v částce 20 000 – 40 000 000 Kč -> poplatek: 5 % z této částky
- Plnění v částce vyšší než 40 000 000 Kč -> poplatek:2 000 000 a 1 % z této částky
U soudních řízení, jejichž předmětem není peněžité plnění, je výše poplatku určena následovně:
- Za každou nemovitou věc -> poplatek: 5 000 Kč
- Za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační jednotku -> poplatek: 15 000 Kč
- V ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak -> poplatek: 2 000 Kč
U návrhu na zahájení řízení o určení výživného (s výjimkou osvobozeného řízení výživného pro nezletilé), včetně jeho zvýšení i snížení nebo zrušení, je částka vzhledem k druhu řízení snížena na minimum, a to:
- Do částky 50 000 Kč včetně -> poplatek: 500 Kč
- V částce převyšující 50 000 Kč -> poplatek: 1 % z této částky, maximálně však 15 000 Kč
Dále například poplatek za podání návrhu na rozvod manželství činí 2 000 Kč, a stejně tak návrh na zahájení řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bude činit 2 000 Kč. Tento poplatek se ale zvyšuje o 5 000 Kč za každou nemovitost a o 15 000 Kč za každý obchodní závod nebo jeho organizační složku, které jsou předmětem vypořádání.
Kromě výše zmíněných řízení stanovuje Sazebník mnoho dalších poplatků, které by vydaly na samostatný článek, jako je například poplatek ve výši 3 000 Kč za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu nebo výši poplatků za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně.
Náhrada nákladů
Nárok na náhradu všech výše zmíněných nákladů, včetně nákladů na právního zástupce a nákladů s tím souvisejících, má zpravidla strana, která u soudu “zvítězí”. Pak ovšem nastává otázka, do jaké míry soud posoudí účastníkovi výdaje jako účelné a do jaké výše poskytne jejich náhradu. V případě žalob, které požadují splnění povinnosti, je třeba pro přiznání náhrady nákladů zaslat protistraně nejméně 7 dní před podáním návrhu soudu tzv. předžalobní výzvu. Předžalobní výzva v podstatě upozorňuje protistranu na budoucí podání žaloby, ale zároveň dává jakousi poslední možnost splnit dané požadavky a vyhnout se tak podání žaloby a samotnému soudnímu sporu a nákladům s tímto spojených.
Dále existují situace, kdy nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů, a to bez ohledu na výsledek sporu. Jedná se například o řízení o rozvodu nebo případy, kdy řízení skončilo smírem mezi stranami.
Délka řízení
A jak dlouho bude samotné řízení před soudem trvat? Na to není jednoznačná odpověď, statistiky však uvádí, že se délka řízení u okresních soudů v průměru postupně zkracuje, ačkoliv je to spíše o jednotky dní. V roce 2021 tak byla průměrná délka řízení u okresních soudů v civilních věcech 271 dní a ve věcech trestních pak 205 dní. Podrobné statistiky s analýzou průměrné délky trvání řízení u jednotlivých soudů v ČR zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti v pravidelné Výroční statistické zprávě.