Způsob, jakým bude rozdělen majetek po rozvratu společného soužití páru, závisí v první řadě na tom, zda se jednalo o sezdaný pár či nikoliv a zda měli manželé společné jmění, či nikoliv. Dále je třeba klasifikovat, který majetek spadá do společného jmění, a který nikoliv.
Rozvod manželství se společným jměním manželů
Při rozvodu existuje podle zákona několik možností, jak společný majetek vypořádat. Zpravidla uzavřením manželství vzniká společné jmění manželů (SJM), kam podle zákona spadá vše, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není z nějakého důvodu vyloučeno (vyloučen je například majetek nabytý dědictvím či darováním výlučně jednomu z manželů). SJM nevzniká pouze v případě, že se na tom manželé předem nebo během trvání manželství dohodnou, například prostřednictvím předmanželské smlouvy.
V případě rozvodu je tedy nutné SJM vypořádat a nějakým způsobem rozdělit. Nejlepším a nejlevnějším způsobem je samozřejmě vypořádání dohodou bez ingerence soudu, v takovém případě se manželé dohodnou „kdo si nechá co“.
Dohoda o vypořádání nebo soud
Pokud se manželé nejsou schopni dohodnout, rozhoduje o vypořádání soud. Soud se při rozhodování řídí primárně pravidlem, že podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné. To znamená, že se majetek rozdělí rovnoměrně mezi oba. Pokud by tedy například měli dva byty v podobné hodnotě, tak každý dostane jeden. Zároveň ale soud přihlédne i k potřebám nezaopatřených dětí a také k tomu, jak každý z manželů přispíval do společné domácnosti – ať už finančně, či například péčí o děti a společnou domácnost.
Modifikace SJM
Dále je SJM možné v průběhu manželství zrušit, k tomu ale ve většině případů dochází dohodou, a nebývá tak nutné řešit soudní cestou jeho vypořádání. Dohoda o zrušení (případně zúžení nebo naopak rozšíření) SJM se sepisuje pouze u notáře.
Vypořádání majetku po rozchodu
U nesezdaných párů je situace jiná. SJM totiž vzniká výhradně manželům. V případě nesezdaných párů či registrovaných partnerů může být majetek ve výhradním vlastnictví jednoho anebo ve spoluvlastnictví.
Spoluvlastnictví
Spoluvlastnictví může po zániku vztahu přetrvat, většinou však dojde k mimosoudnímu či soudnímu vypořádání spoluvlastnictví. Je nasnadě, že dohoda bez ingerence soudu zpravidla šetří čas, náklady i nervy.
Výhradní majetek jednoho z partnerů
Pokud se jedná o výhradní vlastnictví jednoho z partnerů a druhý z páru ničeho na tento majetek nepřispíval, není co řešit. Opačná situace nastává v případě, kdy partner přispívá finančními prostředky či svou prací na majetek ve výlučném vlastnictví druhého partnera. Typickým příkladem je, když jeden vlastní nemovitost a druhý přispívá na její rekonstrukci. Tuto situaci je opět ideální řešit dohodou. Soudní cestou je možné řešit tyto vklady na výhradní majetek druhého partnera žalovat jako bezdůvodné obohacení, a žádat jeho vydání. Částka, o kterou se takto obohatil, se pak počítá na základě toho, k jakému zhodnocení došlo – tedy v případě nemovitosti o kolik vzrostla její tržní cena, nikoliv čistě podle toho, jaká částka byla zainvestována.
Výpočet odpovídajícího nároku partnera při vnosech či investicích na výlučný majetek druhého není jednoduchou záležitostí.