O právech spotřebitele slýcháváme v médiích pravidelně, pojďme si tedy ve stručnosti některé základy spotřebitelské abecedy zopakovat v článku.
Kdy jsem spotřebitelem?
Spotřebitelem je dle zákona každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti či výkonu povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Jednoduše řečeno, spotřebitelem jsem pokaždé, když si kupuji nebo zjednávám něco v rámci svým mimopracovních aktivit - od másla přes opravu pračky po smlouvu s bankou nebo koupi dovolené. Jednání profesního charakteru je ze spotřebitelského práva vyloučeno – což znamená, že např. nákup nového telefonu tzv. „na IČO“ rozhodně nebude požívat spotřebitelské ochrany.
Základ ke čtení VOP: Každý kupující není spotřebitel
Z předešlého odstavce vyplývá, že každý kupující není spotřebitelem. Pojem kupující je totiž pojmem nadřazeným, neb nákupy provádí i osoba právnická či podnikatel. Na toto je třeba pamatovat zejména při studiu všeobecných obchodních podmínek prodávajícího.
Česká obchodní inspekce
Známá jako ČOIka, je státním orgánem kontrolujícím osoby, které nabízejí, prodávají, dodávají nebo uvádějí na trh výrobky, nabízejí nebo poskytují služby nebo vyvíjejí jinou činnost podle předmětného zákona. Kromě kontroly se věnuje řešení mimosoudních spotřebitelských sporů. Návrh na zahájení mimosoudního řízení u ČOI může podat pouze spotřebitel a to nejpozději do 1 roku od chvíle, kdy uplatnil svůj nárok u podnikatele poprvé. Na stránkách ČOI jsou i spotřebitelská práva hezky shrnutá: https://www.coi.cz/pro-spotrebitele/spotrebitelsky-pruvodce/
Co musí podnikatel sdělit spotřebiteli vždy?
Zejména údaje o sobě (identifikační údaje), označení zboží či služby, cenu za ně, způsob platby, způsob dodání a náklady na dodání, údaje o právech vznikajících z vadného plnění, dobu a zároveň musí spotřebiteli věnovat jedno vyhotovení smlouvy.
Spotřebitelské smlouvy uzavírané distančně
Tím se myslí jakékoliv smlouvy uzavírané bez současné fyzické přítomnosti prodávajícího a kupujícího, který je spotřebitelem, na jednom místě. Typicky nákup zboží v e-shopu či přes appku nebo telefonická objednávka. Podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku, je podnikatel povinen prostřednictvím některého prostředku komunikace na dálku neprodleně potvrdit její obdržení. Podnikatel také musí spotřebiteli zaslat i znění svých všeobecných obchodních podmínek a sdělit mu náklady na prostředky komunikace na dálku, cenu zboží a taktéž údaje o veškerých daních, poplatcích, jiných obdobných peněžních plněních; veškeré informace o způsobu odstoupení od smlouvy včetně formuláře pro odstoupení; údaj, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cestou a pak také výše uvedené údaje.
Co platí, když VOP tvrdí něco jiného než zákon?
Zákon dává spotřebiteli sadu jeho základních práv (a povinností), od kterých se podnikatel nemůže odchýlit v neprospěch spotřebitele. Ve prospěch spotřebitele se podnikatel naopak odchýlit může. V rámci konkurenčního boje se tak setkáváme s prodlouženou lhůtou pro vrácení zakoupeného zboží nebo s možností odstoupení od smlouvy i pro zboží zakoupené v prodejně.
A jak je to s vrácením zboží nebo reklamací si povíme příště!